V současnosti je prorektorem pro strategickou spolupráci a rozvoj Univerzity Karlovy. Od roku 2017 do konce ledna 2022 působil jako náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT. Na MŠMT předtím zastával pozici vedoucího oddělení koncepčního odboru vysokých škol. Posléze působil na pozici zástupce náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. V rámci předchozích pozic se podílel na koncepci a realizaci vysokoškolské a vědní politiky státu v gesci ministerstva včetně mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráce, legislativy a financování. Současně mezi hlavní odpovědnosti patří spolupráce univerzity mj. se státní správou a v rámci Asociace výzkumných univerzit a koordinace investičních a rozvojových projektů. Je členem řady odborných poradních orgánů, rad a výborů.

Lenka Procházková vystudovala obor Evropská studia na Masarykově univerzitě a European Political and Governance Studies na College of Europe. Působila jako ředitelka odboru administrace projektů vysokých škol na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Věnovala se problematice vědy a výzkumu ve strukturálních fondech v rámci OP VaVpI a následně i OP VVV. Od roku 2021 je vedoucí České styčné kanceláře pro vzdělávání a výzkum v Bruselu.

Věnuje se rozvoji česko-britských vztahů v oblasti vědy, moderních technologií a inovací. Působí jako vědecký atašé Britské ambasády v Praze. Lektorskou činnost v oblasti inovací, transferu technologií, vědeckých programů, politik a strategií realizuje v ČR i v zahraničí. Je taky hlavní objevitel a spolumajitel dvou amerických patentů.

Rut Bízková se zabývá managementem VaVaI, energetikou, životním prostředním a regionálním rozvojem. Je spoluautorkou řady strategií včetně Koncepce Smart Cities MMR (2021), Inovační strategie ČR (2019), Inovační strategie Středočeského kraje (2018), SMART Česko SMO ČR (2018) a v minulosti řady dalších (NPOV, politik v oblasti životního prostředí a energetiky, udržitelného rozvoje). Prošla řadou pozic ve státní správě, zejména na MPO a MŽP, od referentky po ministryni, byla předsedkyní TA ČR, ředitelkou SIC. Prosazuje digitalizaci veřejných služeb, výzkum ve veřejném zájmu a posílení významu aplikovaného společenskovědního výzkumu pro rozvoj společnosti. Byla členkou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Aktuálně působí jako poradkyně ministryně pro vědu, výzkum a inovace.

Marián Hajdúch vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci (LF UP). Zabývá se převážně molekulární a translační medicínou, v tomto oboru založil na olomoucké univerzitě ústav, který řídí. Je vědcem a lékařem specializujícím se hlavně na molekulární a translační medicínu (onkologická oblast onemocnění a infekční nemoci), má v této oblasti dlouhodobé zkušenosti s řízením projektů, zabývá se rovněž činnostmi v oblasti výzkumu a vývoje a přenosu technologií, včetně výstavby a správy velkých výzkumných infrastruktur.

Působí jako vedoucí Laboratoře experimentální medicíny LF UP v Olomouci. Publikuje v oblasti klinické, experimentální a molekulární onkologie a výzkumu a vývoje protinádorových léčiv a diagnostik. Je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace. 

Někdejší člen Akademické rady a místopředseda Akademie věd ČR pro oblast společenských a humanitních věd. V roce 2014 byl jmenován členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, v září 2016 byl zvolen jejím místopředsedou a v roce 2022 jejím prvním místopředsedou. V současné době zastává pozici předsedy Vědecké rady Akademie věd ČR.

Byl a je členem řady odborných a poradních orgánů vlády České republiky, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Grantové agentury ČR a Akademie věd ČR, např. členem Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů Rady pro výzkum, vývoj a inovace, členem Koordinační rady expertů pro přípravu Národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, členem Odborné komise pro společenské a humanitní vědy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, členem podoborové komise Grantové agentury ČR a členem Ekonomické rady Akademie věd ČR. Působil a působí také ve vědeckých radách vysokých škol a jejich společných pracovišť. Dlouhodobě se zabývá problematikou vědní politiky v České republice, na různých úrovních se zasazuje o odpovídající postavení vědy a výzkumu v rámci veřejných politik (mj. i v rámci spolupráce s Parlamentem ČR).

V současnosti též přednáší vybrané kurzy filosofie na Masarykově univerzitě v Brně.